Fajáns

Výroba keramiky je 100% ruční. Od míchání hlíny, tvarování výrobku, přes glazování, až po malování. Díky tomu počítejte s tím, že každý kus je skutečně originál a nemusí zcela do puntíku odpovídat fotografii v e-shopu. Veškerá užitková keramika prošla atestem proti nezávadnosti, takže jí můžete bez obav používat při stravování. Dodací lhůta , kterou u výrobků uvádíme, je čistě orientační. 

A teď něco málo z minulosti 

Výroba fajánse, kterou se habáni na Moravě a Slovensku živili, je proslavila více jak ostatní řemeslné činnosti. Novokřtěnci si znalost výroby fajánse přinesli z Itálie a Německa. Tam se dostala tato technologie ze Španělska s arabským obyvatelstvem Iberijského poloostrova (odtud také majolika z názvu španělského Mallorca).

Proslulým centrem výroby fajánse, keramiky vyráběné z jílovité hlíny při relativně nízkém výpalu mezi 900-1000 °C, byla od 2. poloviny 15. století až do poloviny 16. století zejména Faenza (odtud pojmenování fajáns), později také Florencie a Benátky. V severní Evropě proniklo umění výroby fajánsové keramiky až do holandských Delft.

Moravští a západoslovenští habáni nepřerušovali i přes svůj izolovaný způsob života kontakty s inspiračními centry výroby fajánse v Itálii i v Delftách. Habánská keramika si však postupně vytvořila vlastní ornamentální a barevnou řeč, která zpočátku ještě v 16. století vycházela z přísného výkladu Písma (zákaz zobrazování figur, volba barevné palety).

Dodnes zůstaly po habánech na Moravě důkazy o jejich znalostech vinařství. Habáni stavěli v místech svého působení uzavřené dvory, ve kterých v izolaci od okolního světa praktikovali svoji víru, pracovali společně v řemeslných dílnách a vedli velmi skromný rodinný život.

Habánská fajáns se tak až do roku 1612 vyznačuje používáním rostlinných a heraldických motivů zobrazených na bílém podkladě čtyřmi základními barvami, žlutou, zelenou, modrou a fialovou.